Slowfashion: trend, který bojuje za udržitelnou módu i férové podmínky

Rychlá auta, bleskový internet, minutová půjčka. Vypadá to, jako by dnešní době vládla rychlost a kdo závratné tempo nestíhá, ten jde z kola ven. Existuje však minimálně jedno odvětví, ve kterém to rozhodně neplatí a trendy je spíše zpomalit. Mluvíme o módě, kde má přídavné jméno „pomalý“ pouze pozitivní konotace.

Slow fashion je poslední dobou velice skloňovaným výrazem. Pokud už jste na něj také narazili a nevíte, co si pod tím představit, čtěte dál. Celý koncept vám představíme a také poradíme, jak zařadit slow fashion nejen do vašeho slovníku, ale hlavně do šatní skříně.

Co to vlastně je?

Pomalá móda nemá jasnou a přesnou definici. Je spíše výtkou tzv. fast fashion, tedy módnímu průmyslu založeném na levných, nekvalitně vyrobených oděvech, které mají značný negativní sociální a environmentální dopad. Pokud bychom přeci jen chtěli pomalou módu definovat konkrétně, mohli bychom říct, že se jedná o pečlivější a zodpovědnější způsob nakupování, který bere v potaz etickou i ekologickou stránku věci. Pro pomalou módu je charakteristická úcta ke zdrojům, lidské práci i výslednému kousku oblečení. Rychlá móda a její typičtí představitelé – módní řetězce – na nás chrlí nové kolekce snad každý týden a méně než 1 % všech oděvních materiálů se recykluje do nových oděvů. Fast fashion se v nás snaží vyvolat pocit, že pouze tehdy, budeme-li následovat nejnovější módní trendy, budeme IN, krásní a úspěšní. Přitom tyto trendy mají pouze jepičí život, za pár měsíců je nahradí jiná módní vlna, která spláchne to „staré“ s sebou. Pomalá móda má právě opačný přístup, slepě nenásledují to, co je tzv. v kurzu, ale vytváří kvalitní kousky, které jsou nadčasové, a díky tomu z nich můžete vytvořit nepřeberné množství outfitů. Koncept pomalé módy nezahrnuje pouze nákup nových kousků oblečení, ale může znamenat také nákupy z druhé ruky přes různé online bazary nebo v second handech.

Proč je fast fashion takový problém?

Rychlá móda je problematická hned z několika důvodů. Jedním je její nadměrná spotřeba zdrojů. S využitím masivních objemů vody, barviv a velmi často chemikálií zde vzniká oblečení, které lze prodat za velice nízkou cenu, je ale navrženo tak, aby nevydrželo příliš dlouho. Tato móda je pak konzumentovi nabízena tak, aby měl pocit, že stále potřebuje nové a nové kousky. Dalším problematickým bodem je přístup k lidským zdrojům. Výroba se povětšinou přesunula do zemí třetího světa, kde miliony „dělníků módy“ pracují v nebezpečných, někdy až smrtelných, podmínkách za neodpovídající mzdu. O dětské práci se asi vůbec nemusíme zmiňovat.

Jak mohu snížit svoji spotřebu?

Vzhledem k tomu, že je módní průmysl sužován celou řadou neduhů, i malá změna v našem chování může pomoct. Do pomyslného boje se můžete zapojit na základě vašich hodnot, rozpočtu i časových možností. Jaké konkrétní kroky máme na mysli? Zaměřte se na přírodní materiály. Syntetické materiály, jako je například polyester a nylon, jsou vyrobeny z ropy a při praní v pračce mohou do vody uvolňovat mikroplasty a tím ji významně znečišťovat. Přírodní, obnovitelné materiály, zejména ty, které lze rychle pěstovat bez pesticidů, mají obvykle daleko menší dopad na životní prostředí. Mezi ty patří například konopí, bambus, vlna, len a také organická bavlna. Poděkuje vám nejen životní prostředí, ale také vaše pokožka. Komfort při nošení kvalitních přírodních materiálů je neocenitelný. Druhým bodem na vašem seznamu by mělo být nakupování z druhé ruky. Vždy, když se rozhodnete zakoupit, použité zboží, vyberete si šetrnější variantu, jak z ekologického, tak i ekonomického hlediska. Velice populární je dnes i tzv. Swap neboli výměna zboží. Princip je jednoduchý, nabídnete to, co již nevyužijete a vezmete si na oplátku něco, co vás naopak zaujme. Ve swapovacích skupinách hodně frčí výměny za přebytky ovoce, ořechů a obecně domácích produktů k snědku. Třetí a možná nejdůležitější bod je – přemýšlejte „low waste“, tedy, nakupujte oblečení s vědomím, jak se ho nakonec zbavíte. Zatímco rychlá móda považuje oblečení za jednorázové, pomalá móda uznává jeho hodnotu i v materiálu, ze kterého je vyrobena. Pokud už své oblečení nevyužijete a je stále dostatečně kvalitní, prodejte ho, vyměňte, nebo darujte. Pokud ne, downcyklujte ho! Dají se z něj udělat hadry, izolace, výplně autosedaček apod.

Je pomalá móda drahá?

Častým argumentem proti pomalé módě je cena. Pomiňme nyní fakt, že se dá slow fashion koupit i v bazaru nebo second handu a podívejme se na cenu nového módního kousku podrobněji. Dalo by se říci, že to není tak, že by pomalá móda byla drahá, ale rychlá móda je nepřirozeně levná. Když si vezmete, co všechno se musí do výsledné ceny promítnout, je pár stokorun za džíny, triko nebo mikinu minimálně podezřelé. Skutečnou cenu oblečení by tedy pro nás neměla představovat ta na visačce, ale CPW – Cost per wear. Představme si příklad, plácneme se přes kapsu a po dlouhém váhání si pořídíme mikinu z certifikované biobavlny od lokální módní návrhářky za 3000 Kč. Mikina je velmi pohodlná, obešla s vámi bezpočet výletů, festivalů i dovolených, máte ji už tři roky a stále je jako nová. Za 1 rok jste ji měli na sobě minimálně 50x. Celkově jste tedy měli mikinu na sobě 150x. CPW pak vychází na 20 Kč (3000/150) a pokud mikinu budete nosit i dále, cena za jedno nošení bude i nadále klesat. Pak přijde tzv. den blbec a vy budete mít nutkavou potřebu udělat si radost, koupíte si triko s dlouhým rukávem, které bylo v akci za neodolatelných 300 Kč. Triko vám sice úplně nesedělo, ale cena vás přesvědčila. Bohužel po dvou praních ztrácí tvar a vás jeho nošení už vůbec netěší. Po roce, kdy jste jej měli na sobě 3x, skončilo na dně skříně a vy o něm už vlastně ani nevíte. Cena za jedno nošení je tedy 100 Kč a dále už zřejmě klesat nebude. Levněji tedy ve výsledku vyjde kvalitní kousek za tisíce než levné oblečení za pár stovek. Schválně zkuste si spočítat CPW některých oděvů ve vašem šatníku, možná budete překvapení.